Jak může agent pracovat s vaším Weekboardem

Možná znáte JARVISe z filmů o Iron Manovi. Tony Stark mu řekne, co potřebuje, a JARVIS použije dostupné systémy, aby mu pomohl.

Hermes Agent nebo OpenClaw fungují na podobném principu, jen mnohem méně filmově. Dostanou instrukci a mohou použít nástroje, ke kterým jim dáte přístup. Jedním z těchto nástrojů může být Weekboard.

Nejdřív jeden konkrétní příklad

Představte si, že vám přijde e-mail s úkolem, který máte dokončit v pátek. Místo ručního přepisování řeknete svému agentovi: „Vytvoř z toho ve Weekboardu úkol na pátek.“

Pokud jste agentovi dovolili pracovat s vybranými e-maily a zapisovat do Weekboardu, přečte potřebný kontext, vytvoří úkol a přidá odkaz zpět na původní zprávu. Když potom otevřete svůj týden, úkol už v něm uvidíte.

Podobně může agent zapsat termín faktury, přesunout rozpracovaný úkol nebo označit hotovou práci. Vždy ale pouze podle pravidel a oprávnění, která mu nastavíte.

Co je vlastně agent

Agent je samostatný program, kterému zadáváte úkoly podobně jako člověku v chatu. Nestačí mu jen odpovědět textem. Pokud mu připojíte vhodné nástroje, může také načítat informace a provádět konkrétní kroky.

Příkladem může být Hermes Agent nebo OpenClaw. Agent může běžet na vašem počítači, serveru nebo ve zvolené cloudové službě.

Weekboard s těmito nástroji nemá vestavěnou integraci a sám žádného agenta nespouští. Slovo „externí“ pouze říká, že agent běží mimo Weekboard.

Co dělá agent a co Weekboard

• Agent dostane instrukci, pracuje s připojenými zdroji a rozhoduje podle pravidel, která mu zadáte.
• Weekboard ukládá úkoly, zobrazuje celý týden a uchovává historii změn.

Pokud má agent vytvořit úkol z e-mailu, je to agent, kdo se připojí k e-mailové schránce a vybere potřebnou zprávu. Weekboard e-maily nečte. Pouze přijme výsledný úkol přes své rozhraní.

Jak se spolu propojí

V nastavení Weekboardu vytvoříte pro agenta API token. Můžete si ho představit jako samostatný klíč, kterým se agent prokáže, když chce číst nebo změnit vaše úkoly.

Agentovi potom předáte adresu Weekboardu, token a instrukce popisující, co má dělat. Nejde tedy o tlačítko „Připojit Hermes“ nebo „Připojit OpenClaw“. Propojení nastavujete na straně svého agenta.

Co agent smí

Při vytvoření tokenu určíte, jaký přístup agent dostane:

• Čtení mu dovolí hledat a zobrazovat úkoly.
• Zápis mu dovolí úkoly vytvářet, přesouvat, dokončovat nebo mazat.
• Čtení externích událostí mu spolu se základním oprávněním Čtení může zpřístupnit také podporované události z připojeného kalendáře.

Agent, který má pouze připravovat ranní přehled, může začít jen se čtením. Zápis potřebuje teprve tehdy, když má úkoly skutečně měnit.

Dva způsoby použití

Pravidelná kontrola

Agent se spouští podle rozvrhu a sám kontroluje vybraný zdroj. Může například každé ráno projít nové e-maily nebo hlídat splatnosti faktur a zapisovat jen práci, kterou chcete vidět ve Weekboardu.

Konkrétní pokyn z úkolu

V detailu úkolu můžete zvolit „Předat agentovi“ a napsat přesnou instrukci. Weekboard ji uloží, aby si ji váš agent mohl vyzvednout, provést a vrátit stručný výsledek.

Tato akce sama žádného agenta nespustí. Agent musí být předem nastavený tak, aby nové požadavky pravidelně kontroloval.

Jak začít bezpečně

• Pro každé samostatné použití vytvořte vlastní token.
• Povolte jen přístup, který agent opravdu potřebuje.
• Nejdřív vše vyzkoušejte na několika úkolech a zkontrolujte historii změn.
• Token nevkládejte do úkolů, poznámek, screenshotů ani veřejných promptů.

Token můžete ve Weekboardu kdykoli zrušit. Agent potom ztratí přístup, aniž byste museli měnit heslo ke svému účtu.

Kam dál

Konkrétní možnosti ukazují články Jak hlídat splatnosti faktur a Jak z důležitých e-mailů udělat úkoly.

Pokud už máte vybraného agenta a chcete ho nastavit, předejte mu technické instrukce k Weekboard API. Najde v nich přesné adresy, formát požadavků a odkaz na OpenAPI kontrakt.

Proč jsem chtěl plánovač připravený pro takový způsob práce, popisuji v článku Proč vznikl Weekboard.